Kostely

Děčín je místem, kde se snoubí romantická krajina s množstvím památek. Otisk historie místa můžete nejlépe vnímat v sakrálních památkách. 

Kostel Povýšení sv. Kříže

Děkanský kostel Povýšení sv. Kříže je velmi cennou ukázkou barokní architektury. Zámecký kostel byl vysvěcen roku 1687, stavba byla dokončena až v roce 1691. Pro lepší spojení mezi zámkem a samotným kostelem byla vybudována krytá chodba na pilířových arkádách, která částečně kopíruje Dlouhou jízdu. Chodba vede konkrétně z Růžové zahrady až do hraběcí oratoře. Interiér chrámu zdobí působivé fresky malíře Josefa Kramolína z let 1790 - 91. Kostel Povýšení sv. Kříže i krytou spojovací chodbu můžete navštívit v rámci jednoho ze zámeckých prohlídkových okruhů - Barokní perly.

Kaple sv. Jana Nepomuckého

Novogotická stavba kaple vznikla přestavbou původní barokní kaple z roku 1723. V roce 1822 přešel objekt pod patronát rodu Thun-Hohensteinů, který zde nechal zřídit svou rodinnou kryptu. Proto se dodnes kapli často přezdívá Thunovská.

Autorem plánů na novogotickou přestavbu kaple byl vídeňský architekt Friedrich Schmidt, vedením stavby pak začínající Josef Mocker. Po válce zůstala kaple stranou a stala se i terčem mnohých vandalů. Z toho důvodu byla posléze provedena exhumace ostatků, které se přenesly do krypty kostela Povýšení sv. Kříže. Odnesly to i barokní sochy, jež se musely přemístit z ohradní zdi kaple do jejího interiéru. V roce 1998 byla v kapli instalována expozice k dějinám kaple. V novém tisíciletí byla kaple předána do dobré péče a kaple se znovu otevřela veřejnosti. Kaple je v současné době přístupná od května do září vždy o víkendech a svátcích od 13 do 18 hodin.

Evangelický kostel v Podmoklech

Jednolodní chrám s vysokou špičatou věží byl postaven v letech 1881 až 1884. Návrh na výstavbu evangelického kostela přednesla dvojice G.L. Moeckel a W. Nickel. Ovšem velkou zásluhu na výstavbě kostela známý průmyslník Franz Jordan. Eklektický kostel v novogotickém a novorománském stylu oplývá množstvím kamenické práce, např. v podobě rostlinných (vegetabilních) motivů na hlavicích sloupů. Kostel byl postaven z místně rozšířené horniny - pískovce.

Kostel sv. Františka z Assisi

Jednolodní obdélná stavba ve stylu neorománské baziliky byla postavena v letech 1856-1858. Pozemek a stavební materiál věnoval hrabě František Antonín Thun. Autorem kostela je Franz Josef Perthen, který byl pravděpodobně i autorem regulačního plánu Podmokel ze 60. let 19. století. Kostel je zároveň součástí celkové urbanistické koncepce podmokelské výstavby druhé poloviny 19. století. Stavba oplývá figurativní výzdobou, a mnohými reliéfy zobrazující Poslední večeři, Ukřižování a Zmrtvýchvstání Páně. Hlavní oltář kostela je v renesančním slohu a vyniká úchvatnou dřevořezbářskou prací. V roce 1934 se tento kostel změnil z filiálního na farní. Park obklopující kostel sv. Františka z Assisi není současnou novinkou, nýbrž byl už od počátku součástí řešení Husova náměstí.

Kostel sv. Václava a Blažeje a kaple Panny Marie Pomocné

Dnešní podoba barokního trojlodního kostela se čtyřbokou věží, jehož průčelí zdobí sochy sv. Václava a sv. Blažeje, vzešla až z rekonstrukce ukončení v druhé polovině 19. století. Původní farní kostel sv. Václava se pravděpodobně nacházel na zcela jiném, však historiky neznámém místě. První doložená zmínka o kostelu pochází z roku 1368, ovšem nic zásadní, byť přelomového neprozrazuje. Dřívější gotický kostel bohužel zničil požár města z roku 1749. Jeho obnova byla zahájena již v roce 1751, avšak až roku 1878 začal kostel opět sloužit svému účelu. V roce 1927 byla z protější strany ulice přenesena ke kostelu kaple Panny Marie Pomocné, pocházející z roku 1726. Roku 1939 byla do severní stěny kostela zabudována kaple sv. Anny, pocházející z roku 1730, která původně stávala v Anenské ulici.