Váš prohlížeč je zastaralý!

Pro správné zobrazení těchto stránek aktualizujte svůj prohlížeč.Aktualizovat prohlížeč nyní

Mosty

Staroměstský most

Staroměstský most byl postaven v letech 1564 - 1569. Tato významná a krásná renesanční památka byla původně ozdobena kamenným pamětním sloupkem, který je nyní uložen v oblastním muzeu. Od roku 1714 most krášlí sousoší českých zemských patronů sv. Václava, sv. Víta a sv. Jana Nepomuckého sochaře Michala Brokoffa. Po mostě vede cyklostezka Labská stezka.


Řetězová lávka

Součástí romantických úprav zámecké zahrady se stalo proražení zámecké skály (tzv. tunýlek, mezi 1808 – 1810) a později překlenutí náhonu (výpustě) ze Zámeckého mlýna řetězovou lávkou o délce asi 30 m (1829 – 1831). Tak byla spojena severní část zahrady s její jižní částí na Mariánské louce. Řetězová lávka patřila k prvním stavbám svého druhu v Čechách a jako taková zůstala jediným objektem dochovaným na svém původním místě. Nosné řetězy konstrukce lávky jsou na jedné straně zapuštěny do skály (místa ukotvení bývala ozdobena kovovými lvími hlavami), na druhé straně jsou vedeny přes portál z pískovcových kvádrů. Most je dnes technická památka.


Ovčí můstek

Osmnáct metrů dlouhý most překlenul v téměř sedmimetrové výšce Jílovský potok v roce 1561 zásluhou Günthera z Bünau, který plánoval rozšířit své pastviny. Právě odtud pochází jeho dnešní název, který navazuje i na pověst spojenou s jeho vznikem. Vypráví, že Günther z Bünau oslovil i okolní sedláky, aby se na stavbě podíleli. Ti to ale odmítli, a tak Günther nechal most výrazně vyklenout, aby po něm nemohly projíždět vozy. Skutečný důvod jeho neobvyklého, půl druhého metru vysokého prohnutí, je ale mnohem praktičtější. Mělo totiž chránit most před povodněmi, které se čas od času Jílovským potokem prohnaly. Až do 19. století byl jediným přemostěním Jílovského potoka v této tehdy zcela okrajové části Podmokel.


Tyršův most

Ocelový most se 70 tisíci nýty v roce 1933 nahradil Řetězový most císařovny Alžběty. Tento řetězový most byl postaven v roce 1855, protože Děčín nutně potřeboval spolehlivé spojení s Podmokly na levém břehu Labe, kudy v té době procházela železniční trať z Prahy do Drážďan dokončená v roce 1851. Nástupem automobilové dopravy přestal řetězový most technicky i kapacitně vyhovovat. Z úsporných důvodů byla vybrána varianta s náhradou mostní řetězové konstrukce moderní ocelovou na upravených pilířích původního mostu. Zakázku na stavbu získala ve veřejné soutěži akciová společnost Škodovy závody v Plzni. Stavba mostu probíhala v podstatě bez přerušení provozu.Vlastní přesun do definitivní polohy proběhl 9. prosince 1933.  V 8 hodin ráno byla na mostě zastavena doprava a během čtyř hodin byl pomocí ručních vrátků za mrazu -16°C celý most přesunut a usazen. Téhož dne odpoledne byl most slavnostně otevřen a zprovozněn. Byl nazván na počest děčínského rodáka dr. Miroslava Tyrše. V době otevření byl Tyršův most největší svého druhu v Československu.